Snaha zapůsobit na spotřebitele vede tvůrce reklamních textů nejen k různým jazykovým experimentům, ale často i k nešetrnému zacházení s češtinou.
Zdá se, že v některých reklamních sloganech dochází i k popření logiky. Jak třeba může být bílá barva bělejší, polévka bramborovější a čokoláda čokoládovější?
Motivací těchto pojmenování je nadsázka, výrobek musí být zkrátka „nej“, mluví se o něm nebo o jeho vlastnostech v superlativech. Kdo má však ponětí o správném zacházení s přídavnými jmény, dá si na taková vyjádření pozor. Většinu přídavných jmen stupňovat můžeme (pravidelně, nepravidelně, někdy i opisem). Tvoříme jejich druhý stupeň (pro srovnávání) a také třetí stupeň (pro výraz nejvyšší míry dané vlastnosti). Pokud ovšem přídavné jméno vyjadřuje jistou vlastnost nebo kvalitu v absolutní míře (jako třeba nahý, slepý, mrtvý), stupňovat se nedá. Jeden přece nemůže být slepější než druhý. Podobná zásada platí také u vztahových přídavných jmen (např. dřevěný, včerejší, vítězný), ani ta stupňovat nelze. Navzdory tomu můžeme bohužel třeba ve vyjadřování sportovních komentátorů slyšet, že hra soupeřova mužstva byla více fotbalovější a podobně.
Také se často setkáváme s tím, že je něco optimálnější a ideálnější, popřípadě nejoptimálnější a nejideálnější. To jsou podobné typy jazykových prohřešků a jsou navíc dost frekventované. V médiích se vyskytl už i výraz stoprocentnější, který rovněž postrádá logiku.
Vraťme se ještě k tomu, jak jazyk reklamy hovoří o cenách. Cena zboží je pro každého zákazníka významná záležitost, a právě proto je toto slovo spojováno s poněkud zvláštními výrazy. Ve snaze zaujmout využívá jazyk reklamy různých netradičních vyjádření. Někdy ale vznikají podivná spojení, která postrádají smysl, například ony skandální, bombastické nebo vychytané ceny.
Slovo skandál pochází z řečtiny a označuje pohoršení. Také v angličtině má hlavně pejorativní významy, jen okrajově znamená senzační. Právě z této souvislosti však vzniklo zmiňované reklamní spojení, ovšem dost nešťastně, protože v našem povědomí převládá u slova skandál právě hanlivý příznak. Nízké ceny, které jsou s tímto výrazem spojovány, tedy mohou být skandální jenom z hlediska prodávajícího, ale nikoli kupujícího. Podobné je to i se slovem bombastický. Do češtiny se dostalo z angličtiny a znamená nabubřelý, okázalý a také mnohomluvný. Jsou tedy bombastické ceny skutečně nabubřelé? Opak je pravdou, reklama je chce vyzdvihnout právě jako nízké a pro spotřebitele výhodné. Pro kupujícího je takový výrok opět nesmyslný. Tvůrci reklamních textů by měli být opatrnější. Pokud zákazník správně uvažuje, za takovou cenu si zboží opravdu nekoupí.
